Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mimořádná okamžitá pomoc

1. 7. 2009

Na základě individuální potřeby lze poskytnout podle dříve uvedeného zákona poskytnout
mimořádnou pomoc také osobě, která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a
majetkovým poměrům dostatečné prostředky na úhradu nákladů spojených s pořízením
nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby. Tato mimořádná pomoc může být až
do výše konkrétního nákladu s tím, že součet takto poskytnutých dávek nesmí v rámci
kalendářního roku překročit desetinásobek životního minima jednotlivce, tj. v současné době
31 260 Kč.
O dávky mimořádné okamžité pomoci lze požádat pověřené obecní úřady. Místní
příslušnost se řídí místem, kde je osoba hlášena k trvalému pobytu. Pokud k situaci, která
vyžaduje okamžitou pomoc, došlo mimo správní obvod pověřeného obecního úřadu,
v kterém je osoba hlášena k pobytu, je místně příslušný ten pověřený obecní úřad, v jehož
správním obvodu k situaci došlo.
Postižení občané žádají o tyto dávky prostřednictvím formuláře, který má orgán pomoci
v hmotné nouzi k dispozici. Formuláře si rovněž lze stáhnout z webu MPSV -
www.portal.mpsv.cz/forms - Formuláře pro pomoc v hmotné nouzi – „Žádost o pomoc
z důvodu postižení mimořádnou událostí“ nebo „Žádost o úhradu nezbytného jednorázového
výdaje“.

 

Pracovněprávní oblast

Pokud se zaměstnanec sám účastní prací při odstraňování následků povodní na vlastní
nemovitosti, mohou nastat dvě situace:

 

  1. pokud zaměstnanec takto činí pouze ve svém zájmu, aby ochránil svůj majetek, jedná se o důležitou osobní překážku v práci. Zaměstnavatel mu tak může poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy, popř. mu může poskytnout též náhradu mzdy nebo platu. Zaměstnanec se také může se zaměstnavatelem dohodnout, že takto zameškanou pracovní dobu napracuje.
  2. V případě, že člověk odstraňuje následky povodní sice na svém majetku, ale ve veřejném zájmu (např. hrozí zřícení budovy, hygienické důvody), jedná se o překážku v práci z důvodu obecného zájmu (o výkon občanských povinností) a dotyčnému náleží pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu; náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele nepřísluší ani v tomto případě, není-li s ním dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak. Při povodních se také může stát, že zaměstnanec poskytuje osobní pomoc jiné fyzické či právnické osobě a tato činnost zasahuje do jeho pracovní doby. V tom případě je zaměstnavatel povinen poskytnout mu pracovní volno na dobu nezbytně nutnou, avšak bez náhrady mzdy nebo platu, nedohodnou-li se nebo není-li vnitřním předpisem stanoveno jinak.
    Pokud člověk potřebuje v souvislosti s povodněmi pracovní volno, aby si mohl zařídit své důležité osobní, rodinné nebo majetkové záležitosti (např. jednání s pojišťovnou), může mu ho zaměstnavatel poskytnout bez náhrady mzdy nebo platu. Společně se mohou také dohodnout, že si zaměstnanec takto zmeškanou pracovní dobu napracuje.
    V případě, že povodeň postihne zaměstnavatele a ten tak musí přerušit práce, je nezbytně nutné, aby se, pokud je to možné, pokusil převést zaměstnance na jinou práci. To může učinit i bez jeho souhlasu, a to na dobu nezbytně nutnou. Pokud zaměstnavatel nemůže zaměstnance převést na jinou práci, jedná se o překážku v práci a zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.
    Pokud firma sama není postižena povodněmi, ale nemůže přidělovat zaměstnancům práci v důsledku pozastavení dodávky surovin, energie apod. a nemůže zaměstnance ani převést na jinou práci, pak se jedná o překážku z důvodu prostoje. V tom případě náleží zaměstnancům náhrada mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku.
    Jestliže se člověk nemůže dostat do práce z důvodu přerušení dopravního provozu a z
    tohoto důvodu včas nenastoupí do práce, poskytne mu zaměstnavatel pracovní volno bez náhrady mzdy.
    Potřebné informace dostanou lidé nejen na obecních úřadech, ale mohou se obracet i na úřady práce, inspektoráty práce či příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

 

Štěpánka Filipová
vedoucí oddělení styků s veřejností MPSV